Šikovně sem zašiji jedno magické tajemství; trochu pokrytecky, protože jsem propagátorem myšlenky, že magie už tajemství nemá (o tom ale jindy). Je to dost velké tajemství, vskutku zasvěcovací, ale lidi jsou másla a nepoznají to, takže tajemství zůstane zachováno, a jednak – kdyby teda náááhodou! – to tu nikdo nebude hledat.
Když máte myšlenku, ideu, nápad nebo třeba jenom takovou malou soukromou nejistotu, tak je třeba o ní přemýšlet a dobrat se závěru. To je první krok – mít závěr. Potom musíte závěr zformulovat písmem nebo obrazem a šup! poslat jej do kolektivního nevědomí, ať tam něco tropí. Přinejmenším vám vrátí něco málo síly, ale když budete šikovní, můžete do téhleté myšlenky vložit vůli. Jakpak se dělá takové vkládání vůle? Je to něco jako: Šotku běž a udělej to a to. A čím je šotek blíž vašemu vnitřnímu určení, čili Pravé vůli, tím větší průraznost má. Pro mágy tradicionalisty ještě jiné vysvětlení: Tím, že nad problémem uvažujete, konáte formu mentálního rituálu; jím utvoříte elementára, který je tím šikovnější a časově neomezenější, čím víc je krmen vaší vědomou univerzální silou.
2008
Views: 7
