Mystérium existuje pouze na úrovni nesdělitelné, intuitivní zkušenosti

Mystérium existuje pouze na úrovni nesdělitelné, intuitivní zkušenosti

Tajné společnosti – přitažlivé téma, bohužel často zpracované spíše líbivě než skutečně zajímavě. René Alleau má však dobrou pověst, proto jsem si od jeho u nás nově vycházejícího spisku slibovala hlavně a především další střípky do historického obrazu iniciací, který jsem si vytvořila.
“Současný lidský život je rozptylováním člověka, rozptýlením v čase, prostoru, touze, vědění a činnosti. Moderní lidství je rozptýlené lidství do množství úlomků a samostatných logických světů, které spolu vzájemně nekomunikují. Každé rozptýlení zmenšuje vědomí. Současné lidství ztrácí skutečné vědomí, a to je nebezpečnější, než atomová hrozba.”
To je citát ze závěru knížky, jejíž úvod a první kapitolu jsem pročítala s narůstající nedůvěrou. V úvodu knihy mne překvapilo, že bude pojednáno jen o některých tajných společnostech. Těšila jsem se z anotace na obecnější závěry. A prvá kapitola, nadepsaná Primitivní společnosti – ta jako kdyby z pera vypadla některému z moderních antroposofů, kteří tak rádi píšou o vzdálených, pro nás exotických kmenech Jižní Ameriky nebo Afriky a tvoří závěry z mýtů, pro Evropana dosti smysluprázdných.
Už v další kapitole se moje nedůvěra rozplynula. Seznámení s podstatou zasvěcení, s méně známými aspekty starvoěkých dějin, s Eleusínou a také s mithraismem nasytilo moji touhu po novinkách. Hierofantické či královské zasvěcení vysvětluje posvátnost krále. Konec kapitoly naznačuje, odkud vzešlo rozdvojení mezi exoterním a esoterním a ukazuje, kde koření zvyky moderních tajných společností.
V kapitole o středověku se autor zabývá především židovsko-křesťanskou tradicí, jež byla později obohacena hélénskými vlivy hermetismu, a templáři, které spojuje i s islámskou tajnou tradicí. V poslední části se dozvídáme o esoterním centru v Norimberku a o východiscích pro stavitele, zednáře a rosekrucianismus.
V kapitole a moderních tajných společnostech věnuje autor mnoho prostoru Číně, jejíž dějiny jsou u nás známé jen pramálo. V dalším výkladu spojuje tajné vědění s uměním, kdežto vědecké poznání vysvětluje jako postup, využívající jiného způsobu poznávání světa. Je to velmi pěkná část, nesoucí název Symbolická geometrie. Autor shrnuje poznatky knihy do netušených závěrů. Dodatky obsahují soupis mysterijních ritů a stručný seznam tajných společností.
Kniha tak nakonec splnila má očekávání, byť trošku jinak. Autorovy závěry přinášejí inspiraci k vlastním myšlenkám. Největším jejím problémem je vazba – příliš pevná na to, aby knížka držela otevřená a aby i vnitřní okraje stránek byly dobře čitelné.

René Alleau: Tajné společnosti, jejich vznik a osudy, Malvern, Praha 2006

Views: 30