Mám to a je to moje

Mám to a je to moje

Už několik let proudí naším knihkupectvím knihy Zdeňky Jordánové jedna za druhou. Uvědomila jsem si, že krom letmého nahlédnutí jsem ještě ani jednu nečetla, a protože unylé období počínajícího deštivého podzima krade sílu ve velkém, jistě mi trocha motivační literatury neuškodí – ač ji jinak nepříliš čtu.“…téma vlastnictví zatím nelze překonat, neboť má… zásadní význam. je totiž projevem účasti na správě této planety, … a naším projevením ve hmotě”)

Knihy Zdeňky Jordánové lze jednoznačně zařadit právě do kategorie motivační literatury. Jsou to dílka menšího formátu jak do počtu stránek, velikosti a tloušťky, tak i do šíře záběru. Autorka se v jedné knize striktně drží stanoveného tématu – ať se jedná o hledání osobního cíle, o spojení mezi řízením auta a řízením vlastního života, o obraz, který se na nás odráží v našich dětech anebo – jako v této knížečce – o naši finanční situaci. Knihy tím získávají na údernosti a jednoznačnosti, od tématu se neodbíhá do širších souvislostí a tak jsou uvedená doporučení přímočará.

Vybrala jsem si knížku Moje peníze. Dílko má podtitul Chudoba není ctnost, ale nemoc. V šestadvaceti krátkých kapitolkách se dozvídám základní recept jak zbohatnout… ne, není to zase taková konina, jak to na první pohled může znít. Ono se nejedná tak úplně jenom o peníze nebo o vnější úspěch. Posuďte: Autorka doporučuje, kterak si stanovit cíl, proč to udělat a co tomu v člověku brání; vysvětluje, kterak jsou lidé nabiti pověrami o tom, že nic nemít je vlastně dobré a tím se vyhýbají zodpovědnosti za svá rozhodnutí; dozvídáme se o strachu, které na člověka z vlastnictví plynou, o blocích, které si v sobě živíme a vesměs nám byly vloženy rodiči. Základní myšlenkou knihy je vlastně to, že bude-li člověk věřit bezvýhradně ve svůj úspěch, dozajista dojde svého cíle.

Tato doporučení jsem prvně četla v tenkých publikacích malého formátu (náhoda?), které vycházely ve velké míře v meziválečných letech. Pro začínající mágy a čarodějky, pro ty, kdo chtěli být úspěšní nebo podstoupit výcvik vůle, pro všechny zde byla podmínka bezvýhradné víry ve vlastní úspěch. Později jsem se dostala ke starým lidovým grimoárům – a co zde nevidím – vždy je třeba věřit v úspěch kouzla, nepochybovat, neváhat. Dnešní autoři tuto základní podmínku opomíjejí – a přitom je vytvoření astrálního obrazu úspěšně dokončené situace dosti zásadní pro dosažení zvoleného cíle.

Ještě další plus má tato malá kniha, a to sloh. Autorka umí svou myšlenku podat a jen tak mimochodem, na pozadí jednoduchých příběhů, podsunout čtenáři i nějakou tu zásadnější informaci kolektivního významu. (Např. na straně 72 se dočítám: “…téma vlastnictví zatím nelze překonat, neboť má… zásadní význam. je totiž projevem účasti na správě této planety, … a naším projevením ve hmotě”). A tak nakonec nemusí jít jen o osobní bohatství, ale taky o rovnováhu, na mnoha místech knihy autorkou zdůrazňovanou, nebo o přijetí zodpovědnosti za svůj život.

Zdeňka Jordánová: Moje peníze, Vodnář, Praha 2006 a 2016

Views: 33