Počátek analytických směrů psychologie
Psychoanalýza mne popichovala už před mnoha lety. Freudovy spisy jsem byla zvyklá prolistovat a zakroutit nad nimi hlavou. Připadly mi nesrozumitelné a plné prazvláštních pojmů, tvrzení a podivné hantýrky, které mne odrazovaly. Nakonec jsem se rozhodla kouzlo zlomit a pustila jsem se do jednoho z nejranějších děl – do Výkladu snů. Kniha se čte špatně, ještě mnohem hůře než můj oblíbený Jung, který je Freudovým žákem. Je poznat, že dílo vzniklo dávno, že je jednou z prvních knih o psychologii. Nejsou zde příliš časté odkazy na literaturu. Nejčastěji se setkáme s odkazy na jiné autory v úvodu knihy, i zde s nimi ale Freud vesměs polemizuje a využívá je jen jako odrazový můstek pro svá další tvrzení. Freudovy teorie jsou jeho osobními konstrukcemi, vycházejícími z jeho osobních podmínek, a z pohledu dnešních nauk – ať víc nebo míň vědeckých, se těžko uchopují. Asi takhle: Budu-li já vykládat o významu např.…
